Příspěvky

Vybraný příspěvek

VÍTÁM VÁS NA STRÁNKÁCH PLNÝCH ROMANTIKY

Obrázek
   Vítám Vás, na svém blogu. Jsem ráda, že jste zavítali do těchto končin.   Naleznete zde romantiku. Fantasy a erotika v příběhu, samozřejmě nemůže chybět. Miluji knihy a hlavně psaní. Zbožňuji romantické knížky. A miluji romantiku. Takovou tu pravou. Nefalšovanou. Ryzí. A když se k tomu přidá ještě trochu fantasy. Nějaký napravený hříšník. Vlk, či upír, který je samozřejmě zatraceně sexy…. Budu ráda za každý komentář a zprávu. Předem za ně děkuji a doufám, že se Vám zde bude líbit. Vaše Peta (Irča)

NOVÝ, PŘEHLEDNĚJŠÍ BLOG....

MŮJ NOVÝ BLOG........ KNIHA, OKNO PRO FANTAZII

NOVÝ A LEPŠÍ BLOG

 KONČÍM S TÍMTO BLOGEM. NOVĚ MNE NAJDETE  NA TĚCHTO STRÁNKÁCH. LÉPE MI VYHOVUJE A JE PŘEHLEDNĚJŠÍ. BUDU RÁDA, KDYŽ ZAVÍTÁTE. NOVÉ STRÁNKY- KLIKNI

SRDCE NAD PROPASTÍ 64 ČÁST

  Nicholas si přivinul Isabelu do náručí. Leželi v posteli. Isabela spala, on ale nedokázal usnout.  Opravdu promilovali snad celou noc. Isabelin přístup, ho tak moc vzrušoval, že prostě stále neměl dost. A ani ona.  K jeho údivu, žádala stále víc a víc. A on ji to dal. Bral si ji jak, jen to bylo možné. Tak, jak to měl rád. A vypadalo to, že snad i Isabela.  On miloval tvrdý sex. Nespoutaný. Vášnivý. A jeho obavy, že tak křehké stvoření, něco takového nemůže přijmout, se po dnešní noci, zcela rozplynuly.  Podíval se na její nahé tělo. Všude po těle, měla drobné šrámy, od jeho bičíku, a její zadeček byl rudý a horký. I několik jelit, by se na něm našlo.   Usmál se pod vousy, a pohladil její prdelku. Nedokázal odolat a sklonil se k ní.  Rukama obejmul její půlky, a drobnými polibky, líbal její jemnou kůži na hýždích.  Isabela se náhle zachrula, a smyslně vystrčila zadeček ještě více.  „Dneska si opravdu nesedneš. Jak jsem slíbil," zašeptal vzrušeně do její kůže, stále ji líbajíc, „

SRDCE NAD PROPASTÍ 63 ČÁST

  Isabela před ním utíkala, a jemu se to líbilo. Provokovala ho. Nakrucovala se, a jeho vzrušení, již bylo na samém vrcholu.  Nechal ji, ať si chvíli myslí, že má navrch, protože kdyby chtěl, měl by ji za pár okamžiků.  „Hraješ si s ohněm, lásko," zavrčel, „ty ještě stále nevíš, co dokážu."  Utíkala mezi stromy. Ztrácela se mu z dohledu, ale na rozdíl od něj, to tu neznala. Nebylo pro něj problém, ji zahnat do úzkých. Teprve když neměla úniku, se zastavila.  „Tak mi to předveď, Nicholasi. Předveď mi, co dokážeš," zamrkala na něj smyslně, „mám pocit, že se nemám čeho bát. Však kdybys chtěl, vzal sis mě již v té laguně."  Nicholasovi oči zajiskřili vzrušením, a vztekem zároveň.  „Tak ty chceš předvést, co dokážu?" vydechl těsně u jejího ucha, když ji přirazil ke stromu, „fajn! Jak chceš, miláčku. Řekla sis o to sama." Vyprskl. Surově ji popadl a přehodil si ji přes rameno.  Rychlím krokem, se vrátil k chatě. Aniž by ji pustil, vytáhl zpod postele kožený kufř

SRDCE NAD PROPASTÍ 62 ČÁST

  Když Nicholas vyšel z koupelny, Isabela již spala. Natáhl si jen černé, pyžamové kalhoty, a lehl si vedle ní.  Nedokázal ale usnout. Pohled na ní, mu nedal spát. Byla nádherná, a v hlavě se mu neustále honily myšlenky na to, že měl pocit, že ho Isabela sváděla.  Zamračil se do stropu. Vůbec se jí to nepodobala a pak, zapřísahal se přeci, že ji nepodlehne.  „Nicholasi." Uslyšel najednou přidušený sten.  Isabela sebou zaházela a znovu se mu naskytl krásný výhled. Stále měla zavřené oči, jen mihotající se víčka očí, napovídala tomu, že se jí něco zdá.  „Nicholasi." Ozvalo se znovu, ale to již se mu srdce rozbušilo, jako o závod. Znovu sebou zaházela a přehodila jednu ruku, přes jeho nahou hruď. Neodvážil se snad ani dýchat. Však jeho kalhoty, se opět vzduly. Její blízká přítomnost. Vůně a dotek jejího těla na jeho, na něj působil tak, že jeho penis opět zareagoval.  S pravou rukou, položenou přes jeho tělo, se neustále vrtěla, až její ruka náhodou, zavadila o překážku.  Nichol

SRDCE NAD PROPASTÍ 61 ČÁST

  Nicholas měl pocit, že ani nevnímá, co jí. Isabela připravila večeři, on se ale nedokázal pořádně soustředit ani na to, co má na talíři.  Její počínání, mu přišlo tak zvláštní. Cítil její postranní pohledy, ale přikládal je tomu, že on sám se zřejmě tváří, jak před zhroucením.  A ještě k tomu, se o něj sice nechtěně, ale i tak, několikrát otřela zadečkem, a jemu se ihned zvedl adrenalin v těle.  Když Isabela zaplula do koupelny, otevřel si notebook, a zkoušel se soustředit na práci. Nalil si skleničku whisky a láhev postavil na stůl. Cítil, že ještě jistě, bude potřeba.  Najednou se otevřely dveře od koupelny. Vzhlédl, když uslyšel klapnutí, a najednou měl pocit, že zapomněl dýchat.  Isabela vplula do místnosti, jakoby nic. Na sobě měla nejerotičtější noční košilku, jakou jí koupil. Byla bílá, sotva pod zadeček. Na ramínka, a živůtek, byl z bílé krajky.  Nahlas polkl. Zřejmě si vůbec neuvědomovala, jak moc vypadá svůdně.  Obrátila se k němu zády, směrem ke kuchyňské lince, a jala se

SRDCE NAD PROPASTÍ 60 ČÁST

  „Bože, to je tak nádherné, Nicholasi." Vydechla Isabela, když ji zavedl k nádherné laguně.  „Nemusíš se bát. Vody je zde tak po prsa, až k tomu korálovému útesu. Za něj, se již nepouštěj, Isabelo."  Voda byla tak průzračná, že bylo vidět na dně koráli, vodní trávu a plovoucí ryby. Isabela si zde připadala, jako v pohádce.  I chata, kde, se ubytovali, byla nádherná. Malá, dřevěná chatička, celá ze dřeva. Jen o jedné místnosti s kuchyňkou, a koupelnou. Místnosti vévodila obrovská dřevěná postel a krb, v rohu pokoje. Jen co se ubytovali, Nicholas nahodil generátor a pak provedl Isabelu, po ostrově.  Byla evidentně nadšená, z toho místa, a musel si přiznat, že ho to moc těší. Miloval to tu. A když zde naposled Isabela odmítla zůstat, a ani se netvářila nijak nadšeně, byl zklamaný.  Chtěl ji ukázat něco, co je jenom jeho, kam nikdo jiný, nemá přístup..., jen ona, pakliže bude chtít, a ona odmítla. Proto nynější její nadšení, ho přímo fascinovalo.  „Půjdeme se vykoupat?" Zam

SRDCE NAD PROPASTÍ 59 ČÁST

  Nicholas káravě povytáhl obočí, když se podíval na hromadu oblečení, které si Isabela připravila na cestu. „Isabelo, neletíme tam na měsíc," zamračil se, „myslel jsem tak tři, čtyři dny."  „Já ale všechno potřebuji, Nicholasi." Vedla si Isabela svou. Nicholas nakonec jen rezignovaně, pokrčil rameny.  Vlastně se divil sám sobě. Tak moc se snažil sám sebe přesvědčit, že již ji nemiluje, a nakonec sám, a dobrovolně, znovu strčí hlavu, do jámy lvové.  Když ale musel uznat, že to bylo tak lákavé. Představa, že s ní bude sám několik dní. Někde, kde ona nemá možnost úniku, ho tak lákala, že nedbal na varovný signál, svého srdce.  Když tam byli naposledy, nestačil ji ani celý ostrov ukázat. Byl malý, ale nádherný. Takový jeho únik, před realitou.  Trávíval tam někdy celé dny, o samotě. Úplně o samotě, i bez svých bodyguárdů.  Malý, a útulný dřevěný domek, vybavený vším, co potřeboval, bylo jediné obydlí, na ostrově. Jinak byl zcela pustý.  Písečná pláž, s průzračnou vodou tak