ČERNÁ NEBO BÍLÁ 10 ČÁST

 „Tak dost!“ naštvaně jsem vyskočila z pohovky a vzdorovitě se postavila proti němu. 

„Myslím, že ti do do toho nic není Carle.“ Ve stejném okamžiku stál u mě a chytil mě pod krkem.

 „ Mýlíš se, jsem v tom namočenej, až po okraj.  A jestli mne můj sluch neklame a má teorie je správná,tak během chvíle...“

 V tom se rozlítly dveře, vytrhly se z pantů a z velkým lomozem dopadly na protější stranu místnosti. Do srubu se vřítila postava takovou rychlostí, že jsem nestačila postřehnout kdo je to.

 Najednou mne něčí paže popadly a přenesly na druhou stranu místnosti. Srdce mi začalo divoce tlouci jako o závod. Jako kdyby mi to teprve všechno docházelo, se mi podlomily kolena. Viděla jsem dvě postavy které se pohybovaly tak rychle, že jsem postřehla jen dvě šedé šmouhy.

 „Sakra!“ ozvalo se pokojem a ve stejném okamžiku jsem slyšela křupnutí kostí. Jedna postava se sesunula k zemi a druhá se přenesla ke mně.

 „Damone.“ vydechla jsem ještě dříve,než jsem ho poznala.

 „Co to sakra zase vyvádíš Eleno!“ zařval na mne, postavil mne na nohy ,pak mne odtáhl od těla na délku paží a očima přejížděl celé mé tělo, jako by zkoumal zda jsem v pořádku. 

„Co kdybych to nestihl! Co kdybych kruci přišel pozdě Eleno!“ Řval na mě a bylo vidět, že je vážně hodně rozzlobený.

 „A kde je sakra zase Stefan? Hledám tě tři dny a až dnes jsem ucítil tvůj strach. Bože! Myslel jsem, že zešílím. Nejraději bych tě přehnul přes koleno a...“ zarazil se když viděl jak se mi z očí začaly řinout slzy. Cítila jsem se trapně a najednou mi to bylo všechno líto. Ten chlap měl pravdu. Jsem hloupá husa. Hrdlo se mi stáhlo a plakala jsem a třásla se po celém těle.

 „Já..,já...“ koktala jsem mezi vzlyky

 „Já nechtěla...“ Přitiskl mne ke své hrudi a zabořil svůj obličej do mích vlasů.

 „Proč to děláš lásko.“ vydechl .

 „Nikdy jsem se o nikoho tak nebál. Nikdy.“ Pohladil mne po tváři a své oči zabodl do těch mích. 

Začala jsem zhluboka dýchat a opět se mi podlomily kolena. Zachytil mne a přirazil ke stěně. Odvrátila jsem hlavu a zhluboka se nadechla. Nepomohlo to. Zase to tu bylo. Ta nesmírná touha. Vášeň, kterou jsem se Stefanem nikdy necítila. Toužila jsem po něm. Toužila jsem po tomto muži a on to bezpečně poznal. Cítil to. A já poznala,že je na tom úplně stejně.

 Obejmula jsem ho okolo ramen, abych se nesesunula k zemi. Vzrušeně oddychoval a bylo vidět, že se snaží ovládat. Jakoby se pral sám se sebou. Na chvíli zavřel oči jakoby čekal že zmizím a když je otevřel vydechl a bez jediného slova změnil svou podobu. Pod očima mu naběhly krvavé prstence žil a vysunuly se mu tesáky.

 „Tohle jsem já Eleno. Ber nebo nech bejt. Já se nikdy nezměním.  Ale jediné tvoje slovo a zmizím.“ Nemohla jsem dýchat. Nemohla jsem myslet ani mluvit, ale přesto to poznal. Poznal co cítím a po čem toužím a bez váhání se mi zakousl do krku.

 Zvrátila jsem hlavu aby měl lepší přístup a vzrušeně jsem vydechla. 

Hltavě sál a pil a rukama neustále přejížděl po mém těle. Co chvíli zvedl svůj obličej, na vteřinu přejel ten můj očima a vzápětí se vrhl na mé rty. Úplně zapomněl, že má stále svou upíří podobu a drásal mé rty svými tesáky. Po té slíbal krůpěje krve z nich stékající a znovu se hladově vrhl na druhou stranu mého krku. 

Co chvíli jsme byli v jiném rohu místnosti. Co chvíli se se mnou přetočil a divoce mne přirazil ke zdi. Hluboce oddychoval a pil tak hltavě, tak divoce, že kdybych ho neznala...,kdybych ho nemilovala...,měla bych strach.

 Pak mne položil na pohovku a jedním trhnutím ze mne serval halenku a sukni. Bez váhání se vrhl na mé tělo. Líbal má prsa deroucí se ven z podprsenky a líbal okraje mích kalhotek. Líbal mé břicho, nohy, stehna a co chvíli zabořil své zuby do nějaké pulsující žíly na mém těle.

 „Damone.“ vydechla jsem a najednou jsem cítila ,že jsem slabá jako dítě. Bylo to nádherné ,krásné a tolik, tolik vzrušující, že jsem si vůbec neuvědomila, že ztrácím vědomí.

 „Pij miláčku. Pij lásko“ zašeptal Damon do mích vlasů, když si prokousl zápěstí a vzápětí mi ho přikládal k ústům.

 Podívala jsem se do jeho očí. Bylo v nich tolik lásky. Jen jsem přikývla a nechala stékat onu lepkavou tekutinu do mého krku. 

„Líbí se ti to?“ usmál se na mě a pozoroval pobaveně jak hltavě piji. Moc se mi to líbilo. Moc. Byla jsem tak vzrušená a najednou zase i plná sil. Toužila jsem po něm víc a víc. Chtěla jsem všechno. Bože,chtěla jsem jeho. A on to věděl.

 Nosem přejížděl po mém břiše a pak na mne upřel svůj jiskrný pohled.

 „Chceš se se mnou milovat Eleno?“ zuřivě jsem zakývala hlavou. Ale on se jen vítězoslavně usmál a pohladil mne po tváři.

 „Věř mi, že já po tom toužím už hodně dlouho lásko ,ale dnes máš dost miláčku.“

 Nevěřícně jsem se na něj podívala a zamračila se. Odmítá mne? Proč?

 „Protože tě nechci ztratit“ odpověděl na mou myšlenku. Zatřepala jsem hlavou abych si to srovnala v hlavě. Tak on slyší co si myslím? Pane bože! To mi tak ještě scházelo.

 „Z..,ztratit?“ vykoktala jsem. Přikývl. 

„Ty ještě nevíš, co je to milovat se s upírem lásko. A až se budeme milovat Eleno, bude to na vždy“, 

„Tak jsem měl pravdu. Damon Salvatore se zamiloval? Není možná!“ ozvalo se za našimi zády.

 „Carle?!“ vyštěkl Damon aniž by se otočil.

 „Co ty tu sakra děláš?“ smál se a vzápětí se oba radostně objaly.

 „Před chvílí si mi zlomil vaz, ty blbče.“