SRDCE Z KAMENE 71 KAPITOLA
Rodan vztáhl ruku k Elisině tváři a jemně ji pohladil. Nemohl uvěřit tomu, co cítí. „Takže..., láska?" Zašeptal a zapátral v jejím obličeji. Elisa jen němě přikývla, a přikryla jeho dlaň svou. „To strach, který svírá mé útroby. Tíseň na hrudi. Zoufalá touha po tom, tě ochránit. Bolest duše, i těla..., to je láska?" řekl zamyšleně a zatřásl hlavou k odporu. Jakoby sám sobě, chtěl onu myšlenku vyvrátit. Ale když k ní znovu vzhlédl, věděl, že se mu to nepodařilo. „Nevím, co mám na to říci. Jen vím, že nejsem ten, koho bys měla milovat. I má duše, je černá, Eliso. Černá, jako nejtemnější noc, které jsem pánem." „Ne! To není pravda, můj pane. Však kdyby tomu tak bylo, dokázal byste ve svém srdci cítit lásku? Bolest, nebo strach?" Po jeho tváři, přelétl smutný úsměv. Nechápal, jak mu může toto křehké stvoření, tak moc důvěřovat. Však čím je? A co provedl jí. Jen pouhá vzpomínka na to, když se mu svezla mrtva do náručí, byla pro něj tak bolestná, že tomu nedokáza