SRDCE Z KAMENE 18 KAPITOLA
Rodanovi se zastavilo srdce. Její slova, ho zasáhla, jako rána nožem, rovnou do žeber. Zapřela ho? Stydí se za něj? Popřela, že by se s ním mohla kdy vůbec milovat? Nemohl tomu uvěřit. V místnosti teď bylo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík na zem. Martha s Amélií ustaly v pohybu, a ani Edvard, se ani nepohnul. Dokonce snad i oheň v krbu přestal plát a vydávat praskající zvuky dřeva. Bolestně zavřel oči. Ta rána byla snad ještě horší, než si kdy dokázal představit. Jak ho vůbec mohlo napadnout, že by kdy mohlo tak nádherné stvoření milovat někoho, jako je on? Jak si vůbec mohl myslet, že by mohl být někdy šťasten? Jen představa toho, že tak nádherná. Křehká, a nevinná dívka, ho kdy obejme, zdála se mu býti ještě před pár dny nemyslitelná. A on bláhový, tomu uvěřil. Nejraději by utekl. Zmizel někam, kde by ho nikdo nenašel. Ale jeho úřad, mu to nedovoloval. „Máte pravdu..., nevyspala jsem se s ním. To bych..., to bych nikdy neudělala." Ozval se znovu Elisin