Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září 18, 2022

SRDCE Z KAMENE 18 KAPITOLA

  Rodanovi se zastavilo srdce. Její slova, ho zasáhla, jako rána nožem, rovnou do žeber.  Zapřela ho? Stydí se za něj? Popřela, že by se s ním mohla kdy vůbec milovat? Nemohl tomu uvěřit.  V místnosti teď bylo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík na zem.  Martha s Amélií ustaly v pohybu, a ani Edvard, se ani nepohnul. Dokonce snad i oheň v krbu přestal plát a vydávat praskající zvuky dřeva.  Bolestně zavřel oči. Ta rána byla snad ještě horší, než si kdy dokázal představit. Jak ho vůbec mohlo napadnout, že by kdy mohlo tak nádherné stvoření milovat někoho, jako je on? Jak si vůbec mohl myslet, že by mohl být někdy šťasten?  Jen představa toho, že tak nádherná. Křehká, a nevinná dívka, ho kdy obejme, zdála se mu býti ještě před pár dny nemyslitelná. A on bláhový, tomu uvěřil.  Nejraději by utekl. Zmizel někam, kde by ho nikdo nenašel. Ale jeho úřad, mu to nedovoloval.  „Máte pravdu..., nevyspala jsem se s ním. To bych..., to bych nikdy neudělala." Ozval se znovu Elisin

SRDCE Z KAMENE 17 KAPITOLA

  Elisa přitančila do jídelny.  Tak šťastně, se necítila ještě nikdy, za celý svůj život. Již se necítila tak sama a opuštěná. Již ji netrýznily sny, promítající v sobě její touhy. Konečně ji k sobě pustil. Konečně se jí otevřel a dnešní den, byl pro ni splněním snu.  Celou noc se milovala s mužem, kterého miluje. Konečně si to v plné míře, dokázala přiznat. Miluje ho, tím si byla jistá.   Dokonce s ní snídal a obědval a ona se nyní těšila na večeři v jeho přítomnosti.  Celý den byl s ní. Vzal ji na vyjížďku po jeho království. Ukázal jí místa, kam rád chodíval, a kde o samotě rozjímal. Vysoký a několika set letý strom, který před několika staletími zasadil. Dokonce jí ukázal i malou, loveckou chatičku hluboko v lesích, kde rád trávíval o samotě.  I tady se milovali. Vzal si ji tam. Tentokrát nebyl něžný, ale naléhavý a vášnivý, a jí se to líbilo. Tak moc, že již nyní, při té vzpomínce, zacukalo v jejím lůně.  Elisa vstoupila do jídelny a rozhlédla se kolem. Martha s Amélií prostíraly

SRDCE Z KAMENE 16 KAPITOLA

  Martha zamyšleně otevřela dveře pánova pokoje.  Bylo jí divné, že pán ještě spal. To nebylo jeho zvykem. Ale ještě podivnější bylo, že paní, nebyla na svém loži.  Když ráno přišla do jejího pokoje přiložit do krbu, nebyla tam. To zjištění, jí v první chvíli, velice zasáhlo. Obavy, že by mohla odjet, posedli její mysl.  Tak moc si přála, aby pán konečně našel lásku. Aby konečně našel klid a vysvobození. Jeho samota, trýznila její duši více, jak cokoliv jiného.  Položila ke krbu náruč dříví a povzdechla si. Jak mu to řekne? Jak mu řekne, že žena do které se zamiloval, je pryč? A že se zamiloval, si byla stoprocentně jistá.  Otočila se na druhou stranu pokoje, který osvětloval jen jeden svícen, v rohu místnosti. Zastavilo se jí srdce. Pohled, který se jí naskytl, viděla poprvé, za tak dlouhý život.  Pán ležel na posteli a spal. A ona dívka měla hlavu položenou na jeho hrudi. Objímala jeho tělo a spokojeně oddychovala.  Nemohla tomu uvěřit. Její pán konečně odhodil svoji masku, a jí to e