POVÍDKY- FANTASY, ROMANTIKA A EROTIKA OD PETI(IRČI)

  Dragan přitáhl otěže a podíval se na oblohu.  Jasně modrá obloha, náhle začala tmavnout před jeho očima. Jeho psy začali nervózně pobíhat kolem a zhluboka vít.  Nadechl se, zavřel oči a zvrátil hlavu k nebi. Pravou ruku si položil na prsa v místech, kde se nacházela jeho značka. Ještě nikdy necítil tak zvláštní pocit. Takový divný tlak na prsou.  Otřásl se, jakoby na něj sáhla smrt. Po celém těle mu přejel mráz a jeho dech se začal pomalu zvyšovat. Nedokázal zastavit ten nutkavý a naléhavý pocit, zhluboka nasávat vzduch do plic.  „To není možné." Vydechl do ticha.  Jeho kamenné srdce mu bušilo do hrudi, jako zběsilé. Náhle měl pocit, že jeho tlukot cítí až hluboko v krku. Tep ve spáncích, mu začala tlouci tak mocně, že to na moment přehlušilo i příšerné vití, jeho psů. A jeho poddaných.  Strašlivý, srdce rvoucí zvuk, se pomalu a stále přibližoval. Zlověstné kvílení duchů. Ostrý štěkot nestvůrných psů. Kvílení mrtvých duší, vyžlat a umrlců, se stále blížil.  Náhle jeho tělem proj

  Bianka zastavila na břehu jezera a seskočila z koně. Unaveně si sedla na břeh a zadívala se na klidnou hladinu vody.  Bylo to opět několik dní, co ji Dragan navštívil v pokoji a od té doby, se jí znovu vyhýbal.  Již z toho byla tak nešťastná, že neposlouchala výčitky svého otce, ani naléhání Kiry, aby nikam nejezdila a dbala jeho zákazů.  Sama moc dobře věděla, že pocítí jeho hněv, a snad právě proto, ho porušila. Jen proto, že věděla, že ji vyhledá, a alespoň v hněvu, k ní vzhlédne.  Cítila se tak unavená. Zmatená a osamocená, jako nikdy v životě. Její nitro spaloval smutek a stesk. A k tomu všemu, se již několik posledních dní, cítila tak zvláštně.  Žaludek měla jako na vodě a nedokázala pomalu pozřít sousta, bez toho, aby se jí neobrátil žaludek. Zprvu, to přisuzovala svému rozbouřenému nitru a jejímu rozpoložení. Ale nakonec si uvědomila, že již nějakou dobu. Vlastně notnou dobu, nedostala svoji periodu.  Zmateně si sáhla na břicho a zavřela oči. Čeká jeho dítě. Byla si jistá. A

  Dny plynuly a Bianka i přesto, že se jí Dragan konečně otevřel. Že přiznal, že ji miluje, cítila, že se stále od ní drží dál.  Dny i noci, trávil v lesích a přicházel velmi sporadicky.  Častokrát ho vídávala na nádvoří, když seskočil ze svého koně a jeho oči, pokaždé zabloudily k oknu, ze kterého ho vyhlížela.  Ale málokdy se stalo, aby ji navštívil. Aby za ní přišel. Častokrát ho vídávala mizet z jejich pokoje, dříve, než se probudila.  Byla z toho zmatená. Přeci se s ní miloval. Přeci jí vypálil svou značku kříže do prsou. Vůbec tomu nerozuměla.  Nepřítomně si sáhla na svou hruď. Jeho značka, ji pokaždé na jeho přítomnost upozornila. Pokaždé, když byl poblíž, jakoby se rozpálila, a polilo ji příjemné horko.  Lehla si na postel a unaveně se zadívala do krbu v rohu místnosti. Tentokrát ho nepromešká. Tentokrát ji nezmizí, jako již tolik předešlých nocí. Nedovolí, aby ji spánek přemohl, a ona ho opět propásla.  Po několika hodinách čekání, ji ale spánek zdolal, a probudilo ji až prask