STÍNY NOCI 14 ČÁST
Mohutné, dřevěné dveře, se na jednou otevřeli a Leon ustoupil krok stranou. „Jste očekávána, paní.“ Pronesl tichým hlasem, „následujte mě.“ Měl na sobě jakýsi šedý hábit, v rukou stříbrnou berli a na hlavě šedou kápi. Diana vkročila do rozlehlého sálu a najednou měla pocit, jakoby se ocitla v jiném století. Zdi, byli z neopracovaného kamene, stejně tak i podlaha a všude na stěnách hořeli louče. Bylo přítmí, šero, jen oheň z loučí ozařoval místnost. Na jedné straně místnosti, v otevřeném krbu hořel oheň a na druhé, přímo v čele, bylo jakési vyvýšené poschodí, na kterém seděli oni. Po každé straně, tohoto monumentálního trůnu, stála obrovská kamenná nádoba, ze které vysoko plál oheň. Po levé, i po pravé straně sálu, postávali lidé a dost zvědavě, si ji prohlíželi. Najednou se cítila, jako když ji vedou na porážku. Neustále si něco šeptali, o něčem se dohadovali a propalovali ji pohledem. Leon se zastavil a třikrát, udeřil berlí do země. „Přistoupíme k poslednímu bodu, dnešní aud