V ZAJETÍ STÍNŮ 17 ČÁST
Tak fajn! Zřejmě jsem už opravdu zešílel. Taky, kdo by se v tomhle blázinci nezbláznil. Protože jenom blázen, může souhlasit s tím, že se nechá přikovat v lese a možná i potenciálně vykrvácet, nebo umřít hlady. Možná oboje. Zamračil jsem se. Ležel jsem zrovna na posteli, v ruce držel tenisový míček, zamyšleně s ním házel do stropu a přemýšlel o dalším skvělém tahu původních. Kol s Finnem si to opravdu náležitě užívali. Tedy hlavně Finn, se tohoto úkolu zhostil velmi rád. Zvláště, když měl od Klause požehnání. Vzpomněl jsem si, jak se na mě Finn zašklebil, když mu Klaus vyložil další plán. „Můžeš se spolehnout Klausi, odvedu tu prácičku tak dobře, jako by na tom závisel, můj život.“ „Zmetek jeden!“ Zavrčel jsem si sám pro sebe a znovu míček vymrštil vzhůru. Bylo mi jasné, že si dá opravdu záležet. Klaus chtěl, aby si Elena myslela, že mne chce Finn zabít. Aby o mě měla strach. Aby se o mě bála, a chtěla mi pomoci. Zachránit mě, a třeba si něco přiznat. I když, tomu jsem zrovna