SRDCE Z KAMENE 64 KAPITOLA
„Rodane, ne!" vykřikla Elisa, a upustila dýku z ruky. Vyděšeně se na ní podíval. Chytil ji pevněji do ruky, a zatlačil na její rukojeť ve chvíli, kdy vyšla první hvězda. Zvrátil hlavu a zhluboka zařval. Ostrá bolest, projela jeho hlavou. Tak bodavá, urputná a zničující, že chytil se jednou rukou za hlavu, ale v ten moment, ve který si jeho ostrá čepel prorazila cestu k jeho srdci, zkamenělo. Zhluboka se nadechl, a pak se zadíval na dívku před sebou. Z očí ji tryskali slzy a ústa si zakrývala rukou, aby dusila v sobě výkřiky hrůzy. Rodan se překvapeně podíval na dýku, ve své ruce. Zatřásl hlavou, jakoby si potřeboval urovnat myšlenky. Chtěl sám sebe sprovodit ze světa? Nemohl tomu uvěřit. Proč? Je svým soudcem, i katem zároveň? A teprve tehdy mu došlo, že dívka, která ještě včera ležela mrtva v jeho náručí, se na něj dívá. A přitom stačilo tak málo, aby svou rukou, ho usmrtila. „Proč?" vydechl nevěřícně, „proč nedokonala jsi, svůj soud? Proč jsi mne nezabila?" je