STÍNY NOCI 17 ČÁST
Agaton vzal pobledlou Dianu do náručí. Byla slabá, jako kotě, vyhublá a oči měla nateklé, od neustálého pláče. Proč se tomu tak bráníš, lásko. Proč? Věděl, že ještě nemají, ani zdaleka vyhráno. Položil spící dívku na pohovku, před plápolající krb a pohroužil se do svých myšlenek. Něco tu nebylo v pořádku. Cosi, o čem nemají tušení. Něco jim stále uniká. Poznal, že Diana přijala označení. Cítil to, než si ho zavolala k sobě. „Brána se neuzavřela, Leandře." Agaton stál, a díval se směrem k jeskyni, ve které byla jeho černá hrobka. „Volá mě, cítím to. Cítím, její lásku a touhu, ale brána se neuzavřela, bratře." Poznal, že Diana přijmula jeho označení, a že si konečně přiznala, že ho miluje. Ale něco, nebylo v pořádku. Brána do Agatonovy hrobky, se měla sama zavřít. Několik vlkodlaků, stojících opodál, zavětřilo a souhlasně zamručelo. Jejich pán, se označil. Jako jeden muž, položili pravou pěst na srdce a uklonily se. „Můj, pane." Ozvalo se sborovým hlasem a postavi