SRDCE Z KAMENE 68 KAPITOLA
„Ach Eliso. Mám sto chutí ztrestat, tvou nerozvážnost. Víš vůbec, co se ti mohlo stát? Neustále porušuješ všechno, co jsem kdy přikázal." zavrčel, když se od ní udýchaně odtáhl. Byl tak šťastný, že již je doma, a že ji svírá ve svém náručí. Však to co prožil v poslední době, nedalo se rovnat žádnému, z jeho dřívějších pocitů. „Můj bože! Kdyby se ti něco stalo, ani smrt, nebyla by pro mne vysvobozením." Zamračil se na ní. Tak moc, se na ni zlobil, a nejraději by ji opravdu, vyčinil tak, že by si to navždy pamatovala, ale místo toho, jen zatřásl hlavou k odporu a unaveně si povzdechl. Již neměl sil, s ní bojovat. Jeho láska k ní, byla tak veliká, že by si nechal vyrvat srdce z těla, bylo-li, by to nutné. Jediné na čem, ale záleželo, bylo, že již je v pořádku zpět. „Omlouvám se, můj pane. Avšak já..., musela jsem to učinit. Nyní již alespoň vím, že máme naději." Usmála se na něj a jemně se dotkla jeho tváře. „Snad," zašeptal zamyšleně, „nyní je tu ovšem o mnoho