DIVOKÝ LOVEC 48 KAPITOLA
Bianka se zhluboka nadechla. Už jen pouhý dotyk jejích prstů, na jeho těle, vyvolalo v ní vzpomínky. Vzpomínky tak živé a vzrušující, že se nedokázala ovládnout a rozrušeně vydechla. Třesoucími prsty, se odvážila dotknout jeho nahé hrudi. Přejela prsty po jeho ramenou a pokračovala dolů, po jeho prsou a vypracovaném břiše. Jeho kůže byla rudá, jako rozpálené olovo. Horká, a sálal z ní takový žár, že sama nedokázala pochopit, že necítí bolest, ale spíše naopak. Ta touha, byla přímo zničující. „Dragane." Vydechla a znova se dotkla jeho údu. Z jeho hrdla, vydral se přímo nadpřirozený sten. „Nepřestávej!" zavrčel a skoro udiveně, sledoval její počínání. Stále nedokázal pochopit, jak se toto křehké stvoření. Tato lidská a čistá dívka, dostala zrovna sem. Do jeho království temnot. Od chvíle, kdy mu řekla, že on je muž, kterého miluje a kterého hledá, nedokázal na to přestat myslet. Poznal, že nelže. Zde není žádného, který by před ním, dokázal utajit jakýchkoliv pohnutek