LÁSKA PODLE PRAVIDEL 6 ČÁST

 

Žijí mezi námi. Jsou jako my, ale mají své zákony. Svá pravidla i svou víru. Valvoni.

Probudil mne příšerný kravál. Strčila jsem hlavu pod polštář a v duchu nadávala na Daniela. Sobota ráno a on vyhrává jak na lesy. Naštvaně jsem se posadila na posteli. Kde to jsem kruci? Chvíli jsem se rozhlížela po místnosti, než mi to došlo. Lilith mě včera uložila v jednom z pokojů.  Natáhla jsem si, bílí župan z koupelny a vydala se po schodech dolů. Cítila jsem se v něm nesvá, ale stále to bylo menší zlo, než moje včerejší garderoba.

Zastavila jsem se přede dveřmi kuchyně. Cítila jsem vůni vajec a smažené slaniny a můj žaludek, už se hlásil o slovo. Chvíli jsem zaváhala. Vůbec se mi tam nechtělo. Jak se podívám Alexovi do očí? Styděla jsem se za svůj včerejší výstup.   Za to, jak jsem ho líbala. Jak jsem po něm toužila. A jak neochotně, jsem se od něj odpoutala, když jsme přestaly. Musel to poznat. Jistě poznal, jak moc po něm toužím. A ještě víc jsem se styděla za ten výstup, který jsem mu předvedla. Vůbec jsem se nepoznávala. Žárlím? Ano. Velmi neochotně, jsem si přiznala, že ano.                          

Opatrně jsem otevřela dveře a vstoupila dovnitř. 

 „Doufám, že máš hlad, sestřičko.“ Daniel s Lilith stály u sporáku a připravovaly snídani. Vypadalo to, že si nadmíru rozumí. Jejich neustálé pošťuchování. Pohledy a doteky, vypovídaly za vše.      

 „Naše popelka se probudila.“  Zahalekal Ronald a změřil si mě pohledem.      

   „Dobré ráno.“ Pípla jsem, přitáhla si župan až ke krku a rozhlédla jsem se kolem. Když se můj zrak setkal s jeho, podlomily se mi kolena.

 „Doufám, že ses dobře vyspala, Danilo.“ Usmál se na mě a já cítila, jak mou tvář polévá ruměnec.  Měla jsem pocit, jako kdyby nás všichni sledovaly. Jako kdyby čekaly, co udělám. Řeknu, nebo jak se zachovám. Určitě si včera všimly, jak jsem utekla ze sálu. A co hůř. Určitě si všimly mého rozpoložení, když jsme se vrátily. Mích rozcuchaných vlasů od Alexových prstů a mé pomačkané garderoby. Měla jsem chuť zalézt pod stůl, nebo se zakopat pod zem. Styděla jsem se před nimi. A hlavně před ním.                                   

  „Po snídani pojedeme na menší výlet.“  Alex se mi zadíval do očí a pak tišeji dodal.                  

   „Nejsi proti …“ Rozbušilo se mi srdce. Pane bože. Výlet? Doufala jsem, že mé utrpení skončí a co nejdříve odtud zmizím. Jen jsem lehce zakroutila hlavou a sedla si ke stolu. Neměla jsem na výběr, věděla jsem to. Neměla jsem žádný, dost dobrý argument proto, který by vysvětlil, že s nimi nemůžu jet.      

 „Půjčím ti něco na sebe, Danilo.“  Mrkla na mě nadšená Lilith.      

 „No to nevím Lilith. Myslím, že tvoje a Danilino poprsí, dělí od sebe nejméně dvě velikosti.“ Prohodil Ronald a zamrkal na mě. Zamračila jsem se jeho směrem. Když ho zabiju, tak mě musí osvobodit. Určitě.     

Naházela jsem do sebe vejce se slaninou a zmizela ve svém pokoji. Rozhodla jsem se, že si napustím vanu a pak se budu modlit, aby mi Lilith vybrala něco méně výstředního ze svého šatníku.    

  Naložila jsem se do vody plné pěny a slastně relaxovala. Nevím, jak dlouho, jsem tak ležela, ale najednou jsem zaslechla hlasy. Otevřeným oknem, jsem slyšela Ronaldův a Alexův hlas.                       

„K čertu s tím tvým věčným hledáním pravdy a lásky Alexi. Udělej to podle pravidel. Alespoň jednou mě poslechni. Podívej se na sebe. Kam ta tvoje tvrdohlavost vede.“                                                    

  „Přestaň, Ronalde! Víš, že ji miluji. To nikdy neudělám.“  

 „Právě proto bratříčku. Právě proto, že to vím! Ale také vím, kam tě ta tvoje láska zavedla. Už čtyři roky sedíš na vozíku a proč?! Proč?! Musíš jednat podle pravidel. Musíš!"  Chvíli bylo ticho. Ronald skoro křičel, tak jsem to slyšela zcela zřetelně.                                                       

 „Jsi jako náš děda. Obětoval všechno. Nakonec i svůj život, protože nedodržel pravidla. Ale tentokrát, to nedovolím Alexi. Udělám všechno, abych ti zabránil v tom, aby ses zničil úplně. Protože, jestli tě miluje…, jak ty doufáš. Tak potom to pochopí.“