NEPOLÍBENÁ 1 ČÁST

 POHLED DESIRÉ

 Hmm! Už po několikáté, jsem vyházela obsah skříně na postel a přehrabovala jsem se svými věcmi. Zuřivě jsem odhazovala na stranu kousky, které nepřipadaly v úvahu. No vlastně, všechno moje oblečení, bylo fajn, a hlavně sexy, ale potřebovala jsem vybrat nějaké sexy modely pro Elenu. 

Elena byla moje nejlepší kamarádka. Byla to moje nejlepší kamarádka a byla jeptiška. Nebo alespoň, se tak chovala.  To její nemožné oblečení. Ty její modely, které neukazovali nic, ale naopak všechno, a to hodně důkladně zakrývali. Vůbec jsem nechápala, proč se tak nemožně obléká. Proč se snaží skrývat to, co by měla vystavit na odiv. Bože! Musela jsem s tím něco udělat.  Je pravda, Elena byla,..., no, trochu vyvinutější, než já, ale o to, bude vypadat ještě více sexy. Hodila jsem další kousek na hromádku, kterou jsem se rozhodla vnutit Eleně. 

 Nebude to s ní ale asi jednoduché. Snažila jsem se dát její život do pořádku, už nějaký čas.  Ale ona byla tvrdohlavá, jako mezek.  Trávily jsme spolu spoustu času. A všechen ten čas, jsem se snažila o to, abych ji trochu naučila, si užívat život.  Aby se přestala schovávat před světem, a hlavně před muži. Ty ji nezajímali vůbec.  A to bylo to, co jsem nechápala nejvíc.  I když mám pocit, nebo spíše bych řekla, že jsem si jistá, že jsem si jistá, že tu je, jeden muž, který se jí líbí.  A kdo by mu také odolal.  Musela jsem se usmát.  Ano! Určitě se jí líbí můj bratr. Můj bratr Damon.  Měla jsem vlastně bratry dva. Mladšího bratra Stefana. Stefan byl můj mladší rozmazlenější bráška. Měla jsem ho ráda, ale je pravda, že Damona víc. Damon byl stejný jako já. Byl přímí. Ukrutně upřímný. Divoký.Vášnivý. A nebezpečně sexy. A bylo to moje dvojče.  Byl o pět minut starší než já, za což si mě dost často dobíral.

 „Hmm! To by šlo!“. Řekla jsem si sama pro sebe, a prohlížela si nádhernou sexy halenku, kterou jsem držela v rukou. 

„Jestli,ji k tomu donutíš, budu ti nadosmrti blahořečit!“. Damon se na mě ode dveří usmíval. 

 „No jestli,si splnil svoji část naší dohody. Nic jiného ji nezbude!“. 

 „Myslíš tu, abych překecal Jeremyho, aby někam schoval její šatník? Nejlépe na druhý konec zeměkoule?!“. Střelila jsem po něm pohledem. Neměla jsem zrovna teď náladu, na ty jeho vtípky. 

 „Desiré! Jeremymu je šestnáct. Je to šestnáctiletý puberťák, který je pro každou špatnost. Hlavně pokud se to jeho sestry týká. Nebo myslíš, že by si nechal ujít nějakou příležitost, ji to trošičku vrátit?! Ji trošičku vrátit to, že ho nespustí z očí a chová se k němu jako jeho matka?! .Né! Myslím, že né!“. Odpověděl sám sobě.

 Vzal mi z rukou halenku a začal si ji prohlížet. Pak se otočil, s úsměvem se podíval na můj dekolt a cvrnkl mě do nosu.

„No sestřičko. Nechci být nějak nezdvořilý k tvým přednostem, ale myslím, že Eleniny jsou poněkud větší. Že bude mít co dělat, aby se jí do toho vměstnaly.“. Vytrhla sem mu halenku z rukou a stoupla si před něj s rukama v bok.

 „No, bráško!“. Naklonila jsem se k němu a u ucha mu zašeptala. 

„Ale představ si, jak v tom bude vypadat. Představ si, její nebezpečně přetékající dekolt. Její ňadra, která se budou dmout při každém nadechnutí.  Že při každém nadechnutí, se zvednou a ty budeš mít pocit, že tě přímo vyzívají, k tomu, aby jsi mezi ně zabořil svůj obličej. A ta šíje. Ta její odhalená šíje. Její pulsující tepna na krku.  Ze které nebudeš moci odtrhnout zrak.  Protože uslyšíš její zběsilý tlukot, jako by tě žádala o jediné...,vem si mě. Zakousni se!“. Damon na mě mrkl a otočil se k odchodu. Musela jsem se smát. Vím jak na tebe bratříčku. Na mě si nepřijdeš.  

„Dobrá. Víš přesně jak se cítím. A já v tom případě děkuji bohu za to, že na tebe sestřičko malinko pozapomněl, protože, to má velké výhody pro mě!“. Popadla jsem vázu ze stolu a mrskla ji po něm. Dopadla však už jenom na zavřené dveře. Slyšela jsem jenom Damonův smích. A já jsem se vlastně musela smát taky.

 Vážně mě už někdy štve. Někdy mám sto chutí ho zabít. A někdy bych ho zase samou láskou umačkala k smrti. Ano, měl pravdu.  Přesně vím, jak se cítí. Cítím to. Vlastně, jme spolu tak nějak zvláštně propojeni. On zná moje pocity, já zase jeho. Cítím všechno. Když je smutný, nebo když je šťastný. Když má radost, i když má vztek.  A cítím i to, že je zamilovaný.  Ano! Cítím to bratříčku. Cítím, že jsi se nám zamiloval.