NEPOLÍBENÁ PROLOG

 Takže.  Jmenuji se Elena Gilbertová a žiji v Mystic Falls už osmnáct let. Už osmnáct let, se úspěšně snažím dělat neviditelnou a zatím mi to jde vcelku dobře. Po smrti našich rodičů, přede dvěma lety, žiji sama se svým mladším bratrem Jeremym. Řekla bych, že vedu vcelku spokojený a klidný život. Tedy, vedla jsem.  Kluci mě nikdy moc nezajímali. Vlastně jsem své matce slíbila, že budu šťastná.  Že budu šťastná, jako ona s jejím otcem. Byla ze staré školy, a věřila na pravou lásku. Na pravou lásku a první milování. A tak jsem ji slíbila, že až poznám, že je to ten pravý, a že ho miluji, že až tehdy, se mu bezezbytku oddám. Všechny moje vrstevnice a spolužačky si vesele randily, a já nic. Ale nevadilo mi to.  Byla jsem se svým životem spokojená. 

 Milovala jsem ty chvíle, když jsem se zavřela v pokoji, a začala psát svůj deník. Naplňovalo mě to. A také to byl jediný můj způsob, jak si můžu postěžovat. Jak můžu vyjádřit všechno co cítím a co chci.  Mohla jsem se svěřit těmto stránkám beze studu, a s důvěrou.  A tak to šlo stále dokola. Klidný, nudný, bezstarostný život. Až do té doby, než jsem poznala je. Sourozence Salvatorovi. 

Nejdříve jsem poznala Stefana. Začal chodit k nám do školy. A měla jsem pocit, že se o mě zajímá. Né! Děkuji. Nemám zájem. Nemám sebemenší zájem.  Neměla bych, jak říkala moje matka, to cítit?! Neměla bych cítit, nějakou přitažlivost?! Cokoli?! Ale nic.  V jeho přítomnosti,  jsem necítila vůbec nic. Možná, jako kamarád? Snad. Nic víc.  Ale to ještě nebylo to nejhorší. To jeho nadbíhání a nic mi neříkající úsměvy. To horší mě teprve čekalo. Jeho sourozenci. Starší dvojčata Salvatorovi. Dvojčata Damon a Desiré Salvatorovi. 

Ano. Když jsem je poprvé poznala, zastavilo se mi srdce. Nikdy jsem neviděla tak krásné tváře.  Byli tak stejní.  Oba měli černé vlasy. Tak černé, jako peří havrana. A ty oči. Ty modré oči. Jako by se vždy dívaly ,až na dno mé duše. Nikdy jsem zatím, za svůj život nemohla říct, že by mě nějaký muž, tolik přitahoval.  A ani jsem nikdy nemohla říct, že by si mě nějaká dívka tolik získala.  Ano. Byl to první muž v mém životě, který se mi líbil.  A ona byla první, která dokázala projít, tou hradbou, kterou jsem kolem sebe vystavěla. Kdybych ale snad tenkrát věděla, co mě čeká, vzala bych nohy na ramena.  Protože od té doby, se můj život změnil od základů. Z mého nudného a spokojeného života, se stala jízda po horské dráze.  A to všechno hlavně díky ní. Díky Desiré. Rozhodla se, být mou nejlepší kamarádkou a mojí učitelkou.  A když poznala, že mi Damon není zrovna proti srsti.  Když poznala, že se mi líbí, tak byl se mnou konec.  

Desiré byla zvláštní. Měla velkou sílu empatie. Nikdy jsem nikoho takového nepotkala.  A byla nějak zvláštně propojená, právě s Damonem. Ty dva, si vlastně nemuseli ani nic říct, a přes to věděli, co ten druhý chce, nebo cítí.  Bylo vidět, že jim na sobě, opravdu moc záleží.  Zkrátka, můj život, už nebyl můj, ale někdy jsem měla pocit, že ho Desiré řídí.  Ona byla živel. Byla divoká. A byla nebezpečně přesvědčivá.  A byla rozhodnuta, že s mým životem jeptišky je konec. Takže, když to shrnu. Žiji v Mystic Falls sama se svým bratrem Jeremym.  Ale sami se moc necítíme. Je u nás neustále živo.  Postará se o to moje nejlepší kamarádka Desiré. A její bratr Damon!