STÍNY NOCI 18 ČÁST

 „Řekni mi, co cítíš, Diano." Zašeptal Agaton a vzal její tvář do dlaní. Potřeboval to slyšet. Chtěl, aby se mu celá, a beze zbytku, oddala. Cítil, jak jí srdce divoce bije a jak se lehce chvěje touhou a vzrušením, ale nechtěl jenom její tělo, chtěl i její duši. 

„Řekni mi, co cítíš, když se tě dotýkám. Když hladím a líbám, tvoje tělo, Diano?" byl rozhodnut, ji přinutit k tomu vyznání, ať je, jakékoliv. 

„Když se z tebe krmím a když si tě vezmu, lásko?" Pohladil ji po vlasech a ona se mu konečně, se zamženým pohledem, podívala, do očí. Po tváři, ji začaly téct slzy, ale nebyli to slzy smutku, poznal to. 

„Toužím po tobě, Agatone." Vztáhla ruku a dotkla se jeho rtů. „tak moc, po tobě toužím."

 Několikrát se nadechl, aby udržel své emoce na uzdě, popadl ji do náručí a přenesl se s ní, do svého pokoje.

 „Miluji tě, Diano." Zašeptal do jejích vlasů, když ji pokládal na postel. Políbil ji na ústa a v drobných polibcích, pokračoval, až k její šíji. Jemně jazykem přejel její tepnu a slyšel, jak se jí krev, vaří v žilách. Její divoce bušící srdce a zrychlující se, dech. 

A když se pomalu, začal sklánět, k jejímu krku, naklonila hlavu, aby měl lepší přístup. Už na nic nečekal. Zoufale ji k sobě přivinul, vzrušeně zabořil svoje zuby, do jejího krku a začal se krmit. Vášnivě, hladově, a se vší tou nahromaděnou touhou, kterou v sobě měl.

 Cítil, jak se celé jeho tělo chvěje touhou, po její krvi, tak šílenou a neuvěřitelnou, jak to ještě nikdy, nezažil. Jeho zuby, se bořily hlouběji a hlouběji, ale nemohl přestat, prostě to nešlo. Byla jako nektar, jako životodárná tekutina, pro jeho ztracenou duši.

 Tiskl ji k sobě, jednou rukou ji hladil po vlasech a slyšel, jak zhluboka dýchá. Jak se chvěje a vzdychá stejně vzrušeně, jako on. Krmil se tak hladově a divoce, jako kdyby na tom závisel, jeho život. Úplně ztratil pojem o čase a teprve když ucítil, že se Diana nehýbá, si prokousl zápěstí a přiložil ji ho k ústům. 

„Pij, lásko." Zašeptal a přivinul si ji do náručí. Kdyby tak věděla, co to pro něj znamená. Ještě nikdy, za celých dva tisíce let, necítil takovou touhu po krvi. Nikdy. Takovou vášeň, lásku a tak bezmezné přání, aby to nikdy neskončilo. 

A nikdy také nevěřil, že by se zrovna on, mohl označit. On. První. On dal svoji krev člověku. Bylo to něco, co nikdo nečekal. Ani on. Protože nyní, už pro něj, nebylo cesty zpět. Stane se jeho spásou, nebo zhoubou. Věděl to. 

Přetočil se, zalehl Dianu svým tělem a vzepřel se na loktech, aby se ji mohl podívat do očí. Poznala, oč ji žádá. A když, mu vpletla prsty do vlasů, hlasitě zasténal.

 Celé jeho tělo hořelo, brnělo, jako by jím procházeli elektrické impulsy. Všecek se třásl, hlasitě oddychoval a v hlavě nebyl schopen, vyprodukovat, jedinou myšlenku. Celá jeho bytost, toužila po jediném. Po jejím těle, ňadrech, po jejím roztouženém klíně. Celá jeho bytost, toužila po tom, se s ní, milovat. 

Hladově se přisál na její ústa a nevybíravě, si vydobyl vstup. Zasténal, když se její jazyk dotkl jeho a když si ho rukama, přitáhla k sobě, přestal se ovládat úplně. Roztřesenou rukou, ji pohladil po tváři a pak se zuřivě vrhl, na její tělo. 

Líbal ji hladově a vášnivě a všude, kde kroužily jeho ruce, kroužily i jeho rty. Líbal její tvář, ruce, ňadra, břicho, nohy. A když se po dlouhém prozkoumávání jejího těla, svými ústy dopracoval až tam, kde byla její touha největší, vykřikla a vzepjala se jako luk, když ji nedočkavě roztáhl nohy a přisál, se mezi ně. 

Líbal ji a jazykem, se ji snažil ukázat to, co bude za chvíli následovat. Diana se třásla vzrušením. Hlasitě sténala a vzdychala, ale nepřestal, ani na chviličku. Až když ucítil, jak se pod jeho rty třese a tiskne jeho hlavu ke svému klínu, přestal.

 Vystřelil do sedu a zuřivě ze sebe strhal svůj šat. Usmál se, když viděl, jak zrudla, když její zrak spočinul v jeho roztouženém rozkroku. Divoce se na ní vrhl a konečně, konečně zaplnil, její tělo svým. 

Zuřivě přirážel a ani na chvíli, ji nepřestal líbat. Jeho vášeň, ho úplně převálcovala. Cítil se jako šílenec. Jako smyslů zbavený. Popadl ji do náručí, přenesl se s ní, na druhý konec místnosti, přirazil ji ke zdi a obmotal si její nohy, kolem svých boků. 

Sténal a divoce přirážel, a se zjištěním, že je na tom Diana stejně jako on, naprosto nad sebou ztratil kontrolu. V následující chvíli, ji znovu pokládal na postel a přetočil si ji na sebe. Posadil ji na svůj velice, velice roztoužený klín, a když Diana dosedla úplně a začala se pohybovat, vykřikli současně. 

A když slyšel, jak hlasitě sténá a vzdychá jeho jméno, znovu ji zběsile popadl a přetočil pod sebe. Bylo to neuvěřitelné. Šílené. Něžné, vášnivé i hrubé. Byl to zázrak. 

Ani nevěděl, jak dlouho se milovali. Kolikrát vyvrcholil do jejího těla a kolikrát cítil, její orgasmus. Nakonec ji unaveně, šťastně a vysíleně přivinul do své náruče a Diana si položila hlavu, na jeho hruď. 

Tehdy pochopil, že ona je jeho život, nebo smrt.