VLČÍ INSTINKT 45 KAPITOLA

 Nathan zavřel oči a zhluboka se nadechl. Její vůně, prosycená vůní pěny do koupele, byla omamná. 

Zaťal nehty do dlaní, ve snaze alespoň na malou chvíli, odvrátit svou pozornost jiným směrem. Alespoň maličko uklidnit svého vlka v sobě.

 Tak moc po ní toužil. Celé jeho tělo, bylo jako v jednom ohni. Každičký nerv v jeho těle pulsoval. Každičký kousek jeho kůže, se chvěl touhou. Vášní. Chtíčem. Potřeboval ji. Potřeboval ji tak moc, až to bolelo. 

Celé jeho tělo bylo napjaté k prasknutí tak, že měl pocit, že už jen při pouhém doteku, se musí roztříštit na milion kusů. Jeho vlčí a upíří podstata, již zcela převálcovala tu lidskou. Zcela, a beze zbytku. 

Nyní toužil jenom po jedné věci. Spářit se, se svou družkou. Vzít si ji. Konečně se v ní ztratit. Plenit její tělo tak dlouho, dokud nepadne únavou.

 Konečně se zakousnout do její tepny na krku. Cítit znovu, chuť její krve na svém jazyku. Znovu se krmit na jejím těle. Zcela a beze zbytku, si ji podrobit. 

„Nechci, aby ses mě bála." Zašeptal, když viděl, jak se ustrašeně krčí ve vaně. 

Všiml si, že si prohlíží jeho nahé tělo a rozpaky neví kam s očima. Věděl moc dobře, co vidí. Nechtěl to skrývat. Toužil po ní, a jeho tělo, na to náležitě reagovalo. 

Opatrně, aniž by z ní spustil svůj zrak, vklouzl do vany. Nyní již věděl, že není cesty zpět. Vezme si ji, ať se ji to líbí, nebo ne. 

Roztřesenou rukou, se dotkl její tváře. Nechtěl ji ještě více vyděsit. Snažil se alespoň trochu, svého vlka v sobě krotit. Snažil se ovládnout, aby se na ni nevrhl, a nevzal si ji hned, a nesmlouvavě. 

„Nevěřím, že si zapomněla na to, jak jsi mi dala svoje panenství." Zasténal a pomaličku přibližoval svoje ústa k jejím. 

Jemně. Jemňoulince, ji políbil na rty. Do koutku úst. Na tvář. Na bradu. A znovu na rty. Nevzpouzela se. 

Malinko se odtáhl, aby zkontroloval její reakci. Třásla se mu v náručí, a její srdce divoce bušilo.

 „Na tohle si pamatuješ?" Zašeptal do jejích úst, když ji znovu políbil. Tentokrát vášnivěji. 

Stále se nijak nebránila, ale ani se mu nesnažila polibky a doteky, nijak vracet.

 Zhluboka se nadechl, a pak ji začal vášnivě líbat. Divoce. 

Hladově přejížděl rukama, po jejím těle. Líbal ji všude, kam jeho ústa dosáhla. A když zabořil svůj obličej mezi její prsa, zasténala. Cítil, jak se jí pod nárazy dechu, zvedá hrudník. 

„A tohle..., si také pamatuješ?" Nemohl popadnout dech.

 Přitáhl si ji do klína. A když ucítil její prsty ve svých vlasech, srdce se mu rozbušilo ještě více. Věděl, že už svou touhu, dlouho na uzdě udržet nedokáže. 

Seděla mu na klíně. Nahá. Na jeho nahém těle. A jen tak málo chybělo, aby si ji vzal. 

Zuřivě se přisál na její rty. Cítil se jako odsouzenec, před popravou. Byl jak šílený. 

„Můj bože! Co to se mnou děláš!" Vypravil ze sebe ztěžka mezi vzdechy. 

Ještě naposledy, zkontroloval její reakci. 

Její dech, i srdce, si ani trochu nezadalo s ním.

 Lehce nadzdvihl její boky, a dívaje se jí při tom do očí, ji pomohl dosednout na jeho klín.