SRDCE Z KAMENE 17 KAPITOLA

 Elisa přitančila do jídelny. 

Tak šťastně, se necítila ještě nikdy, za celý svůj život. Již se necítila tak sama a opuštěná. Již ji netrýznily sny, promítající v sobě její touhy. Konečně ji k sobě pustil. Konečně se jí otevřel a dnešní den, byl pro ni splněním snu.

 Celou noc se milovala s mužem, kterého miluje. Konečně si to v plné míře, dokázala přiznat. Miluje ho, tím si byla jistá. 

 Dokonce s ní snídal a obědval a ona se nyní těšila na večeři v jeho přítomnosti. 

Celý den byl s ní. Vzal ji na vyjížďku po jeho království. Ukázal jí místa, kam rád chodíval, a kde o samotě rozjímal. Vysoký a několika set letý strom, který před několika staletími zasadil. Dokonce jí ukázal i malou, loveckou chatičku hluboko v lesích, kde rád trávíval o samotě.

 I tady se milovali. Vzal si ji tam. Tentokrát nebyl něžný, ale naléhavý a vášnivý, a jí se to líbilo. Tak moc, že již nyní, při té vzpomínce, zacukalo v jejím lůně.

 Elisa vstoupila do jídelny a rozhlédla se kolem. Martha s Amélií prostíraly na stůl. Edvard přikládal do krbu, ale jeho neviděla. 

„Jdu brzy?" usmála se na Marthu.

„Pán se jen maličko opozdí. Máte na něj počkat, paní." Řekla Martha a její zrak sklouzl za její záda.

 Elisa se podívala tím směrem. Ve dveřích stál neznámí muž, a díval se na ní zvláštním pohledem. Byl honosněji oblečen, než obyčejní lidé a jeho vzezření vypovídalo o tom, že si je velice dobře vědom svého postavení. 

„Jestli se nemýlím, tak vy budete naše nová, potenciální královna," změřil si ji pohledem a uklonil se, „jsem pán z Bamberku, a přijel jsem na královu svatbu."

 Elisa se podle zvyklostí uklonila a sklopila zrak. Byla z něho nervózní. Byl jen o něco málo starší, než Rodan a jistě si byl dobře vědom, svých kvalit. 

 „Viděla jste již, svého budoucího muže?" pokračoval, a ona jen němě přikývla, „pak bych řekl, že zkazky šířící se hradem a podhradím, nebudou pravdivé." 

„Co tím myslíte, pane?" zamračila se na něj. Ani trochu se jí nelíbil směr jeho hovoru. 

„Tím chci říci, že moc nevěřím oněm zvěstím, že došlo k nějakému sexuálnímu aktu." 

Elisa jen na sucho polkla. Nedokázala pochopit, kde se v tomto muži vzala drzost něco takového vyslovit.

 „Takže se nemýlím," zašklebil se, „ nespala jste s ním. Myslel jsem si to. Po tom co jste ho viděla..." 

Elisa vytřeštila oči. Jak může něco takového říci? Srdce se jí rozbušilo jako o závod.

 „Máte pravdu..., nespala jsem s ním." Vyhrkla. 

Cítila se najednou tak trapně a nejraději by utekla.

 Muž se jen zašklebil a se spokojeným výrazem, se podíval za její záda. Spatřil totiž Rodana, který zrovna vstoupil do dveří. 

A bolestný výraz jeho tváře mu napověděl, že uhodil hřebíček na hlavičku.