SRDCE NAD PROPASTÍ 44 ČÁST

 Isabela byla přesvědčená, že udělala vše proto, aby ji nenašel. I když ji otec vychovával ve zlaté kleci a nevědomí, stejně se něco naučila. Alespoň to, jak dokonale zamést stopy. 

Však, kdo by byl nejlepší učitel, než její teta Selma. Ani její otec, ani Kiefer, nevědí, kde se Selma nachází. Ukryta, kdesi na konci světa, v místě, kde lišky dávají dobrou noc. 

Isabela věřila, že ji Nicholas nedokáže objevit. Doufala v to. Její bolest, byla stále tak veliká.

 Žárlivost, která posedla její duši, neustále přiživovala ta vědomost, že se mezi jejími věcmi nachází, obálka s Nicholasovými, konfrontujícími fotkami.

Když ji ta žena, nechala stát v onom obchodě, ještě než odešla, položila na stůl, obálku. 

To již byla pro Isabelu poslední kapka. Věřila ji najednou každičké slovo. Na oněch fotkách, byl Nicholas, se svou děvkou.

 Isabelina žárlivost, nezkušenost a nevědomost, zapříčinila to, že všemu, do posledního slova, uvěřila. 

„Děvče, ještě stále, máš možnost se vrátit. Vysvětlit Nicholasovi, proč jsi to udělala..., pak..., již nebude cesty zpátky. Něco takového, ti nemůže odpustit. Ty nemáš ani tušení, jak moc si mafie zakládá, na rodinných svazcích. To, že jsi mu zatajila jeho dítě, je velká chyba." 

Isabela, ale jako kdyby ji ani neslyšela, nebo nechtěla slyšet. V době, kdy od Nicholase utekla, byla již skoro ve čtvrtém měsíci, a čas ubíhal.

 „Nenajde mě," zašeptala Isabela, „nikdy, mě nenajde."

 „Jednou ano. Jednou, si pro tebe přijde, a pak již bude pozdě, Isabelo." Povzdechla si Selma.

 „Přeci tebe, také nikdy, nikdo nenašel. Žiješ si tu svůj život v klidu a..." 

„Mě nikdy, nikdo nehledal, Isabelo. Nebyl důvod. Ale ty..., ty jsi ženou Nicholase Kendalla, proboha. Však je to nejobávanější, a nejvlivnější muž na světě. Dokáže si tě najít, tomu věř!"

 Selma měla ráda Isabelu. Byla pro ni, jako její, vlastní dítě, ale na rozdíl od ní, si moc dobře uvědomovala, jak to v mafii chodí. 

Zrada se neodpouštěla. Jejich manželky, musely poslouchat, a pokračování rodu, považovali za svátost.

 Pro Nicholase, to musela být velká rána, jestli se dozvěděl, že jeho žena, čeká dítě. 

Jeho žena, ho prakticky v očích jeho protivníků, učinila neschopným, si svou ženu ohlídat. Přimět ji k poslušnosti.

 Najednou se našel prasklý článek řetězu, v jeho jinak dokonalé pověsti. A to, zvláště v jeho případě, nebylo dobře.

 Bylo již jeho povinností, ji najít a potrestat. A ona, si moc dobře uvědomovala, že něco takového, se u nich trestá smrtí. 

Toho se bála, a nedokázala Isabelu přesvědčit k tomu, aby se vrátila, dokud byl ještě čas.