SRDCE NAD PROPASTÍ 62 ČÁST

 Když Nicholas vyšel z koupelny, Isabela již spala. Natáhl si jen černé, pyžamové kalhoty, a lehl si vedle ní. 

Nedokázal ale usnout. Pohled na ní, mu nedal spát. Byla nádherná, a v hlavě se mu neustále honily myšlenky na to, že měl pocit, že ho Isabela sváděla.

 Zamračil se do stropu. Vůbec se jí to nepodobala a pak, zapřísahal se přeci, že ji nepodlehne.

 „Nicholasi." Uslyšel najednou přidušený sten. 

Isabela sebou zaházela a znovu se mu naskytl krásný výhled. Stále měla zavřené oči, jen mihotající se víčka očí, napovídala tomu, že se jí něco zdá. 

„Nicholasi." Ozvalo se znovu, ale to již se mu srdce rozbušilo, jako o závod. Znovu sebou zaházela a přehodila jednu ruku, přes jeho nahou hruď.

Neodvážil se snad ani dýchat. Však jeho kalhoty, se opět vzduly. Její blízká přítomnost. Vůně a dotek jejího těla na jeho, na něj působil tak, že jeho penis opět zareagoval.

 S pravou rukou, položenou přes jeho tělo, se neustále vrtěla, až její ruka náhodou, zavadila o překážku. 

Nicholas zasténal a zavřel oči. V duchu počítal do desíti, když se její ruka, opět pohnula.

 Srdce se mu rozbušilo jako o závod, když ucítil, jak její prsty vklouzli pod lem jeho kalhot.

 Zhluboka se nadechl, ale stále držel oči, pevně zavřené. Pak ucítil, jak mu opatrně přetáhla kalhoty, přes jeho tyčící se chloubu. 

A když se její vlhký jazyk dotkl jeho penisu, všechna předsevzetí, byla pryč.

 Isabela ho pevně sevřela ve své malé ručce a pak si ho vložila do úst. Nicholas do široka otevřel oči, a pomalu s šíleným výrazem ve tváři, se na ni podíval.

 „Isabelo..., co..., co to děláš?" vypravil ze sebe ztěžka.

 „Kouřím ti ho, miláčku." Zavrněla, a její prostopášný výraz, ho ještě více dorazil.

 Zakroužila jazykem po špičce jeho žaludu a pak ho vtáhla do svých úst. A znovu a znovu.

 Nicholas si připadal, jak před zhroucením. Zuřivě pohybovala hlavou sem a tam, tak dlouho, že již byl skoro na vrcholu, svého vyvrcholení. 

Pak náhle přestala a podívala se na něj.

 „Isabelo..., jestli teď přestaneš..., tak mě rovnou zabij!" procedil skrz zuby přidušeně. 

Ona se ale posadila, a její výraz mu prozradil, že se celou tu dobu nemýlil. Opravdu s ním flirtovala. Sváděla ho. Nemohl tomu uvěřit.

 „Teď ti nedovolím přestat!" zavrčel. 

 „A co mi uděláš?" mrkla na něj a vyskočila z postele.

Nicholas si odfrkl. Připadal si jak v Jiříkově vidění. Evidentně ho svedla. A nedalo jí to sakra, ani moc práce.

 Však byl celý den, jak napjatá struna. Líbila se mu, její hravost, ale hodlal ji to oplatit.

 „Co ti udělám?" cedil skrz zuby, když pomalu vstával z postele.

 Začala před ním couvat. Ale bylo mu jasné, že dnes, se ráda, nechá chytit. 

„Vyšukám tě tak, že zítra budeš poslušná, jako beránek. To si piš!" 

Isabela se zhluboka zasmála a znovu couvla o krok ke dveřím.

 „Opravdu? A co ještě, Nicholasi?" mrkla na něj a znovu o krok couvla.

Nicholasovi zajiskřily oči. Ve tváři mu zacukalo. 

„Budeš litovat, lásko. Protože si zítra nesedneš, na tu svoji krásnou prdelku."